Hledím do ohně a nechávám se unášet praskáním a vůní dřeva. Obklopena dechem kamenných zdí si užívám pocit klidu a krásy, jenž mi všechno kolem mě přináší. Z proutěného košíku se na mě usmívá pecen chleba a na hliněnou mísu se zase prach nanáší. Do okna se na mě dívá ta moudrá Jabloň, co mi svá jablka nabízí. Neodolám té chuti a ke dveřím s kovanou petlicí uháním. Když jablko trhám, Jablůňce děkuji, za dar, který mi dává, a já mé tělo tou sladkou rozkoší mohu obšťastnit. Kolik krásy je tady, mé oči se nemohou nabažit. Barevnost květů, zelená tráva, rozmanitost stromů a zvířecí bytosti. Zvuky, jež mým uším tichounký koncert přináší, bublající potok co mé myšlenky pryč odnáší. A já s blažeností uléhám do trávy a hledím do modravých výšin s bílými beránky. Sama se sebou zůstávám a moudrost života poznávám. Vše mám, co víc si přát. Tohle je to, pro co jsem byla stvořená, pro bytí, pro prožití každé chvilky mého života.

A to je, důvod proč volíme přírodní materiály, proč z nich rádi tvoříme a snažíme se alespoň kousek této krásy vnést do vašich domovů. Protože každý ten kousek přírody, který máme kolem sebe, nám připomíná podstatu a jednoduchost našich životů.

Monika Mikyšková, Petr Sedláček

Kované-dřevo